Sociální bezpečí

Sociální bezpečí lze definovat jako ideální stav prostředí, ve kterém je chování a jednání všech přítomných přirozeně vedeno principy kolegiality, integrity, rovnosti, respektu, otevřenosti a pozornosti k ostatním a kde jakákoliv forma nežádoucího chování, zastrašování, agrese, šikany nebo diskriminace je považována za nepřijatelnou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o studentky a studenty nebo zaměstnankyně a zaměstnance. (1) Sociální bezpečí je tedy založené na mezilidských vztazích, v sociálně bezpečném prostředí se lidé necítí ohroženi chováním druhých a jsou si jisti, že mohou svobodně vyjádřit svůj názor, aniž by byli uráženi, ponižováni, zastrašováni či umlčováni. Charakteristikami sociálně bezpečného prostoru je neustálé věnování pozornosti otázce, jaké chování je a není žádoucí a reflexe mocenské nerovnováhy. Více informací o sociálním bezpečí a doporučení pro vysoké školy najdete v dokumentu Sociální bezpečí na českých vysokých školách v kontextu akademické etiky, který si můžete stáhnout v české nebo anglické verzi.

Sociální bezpečí je v neposlední řadě základem dobré výzkumné praxe a integrity výzkumu. V sociálně bezpečném prostředí se lidé učí jeden od druhého, přinášejí nové vhledy, nebojí se přijít se svými myšlenkami a názory. Prostředí, které není sociálně bezpečné, může ohrožovat vědeckou integritu a akademické svobody.

Nežádoucím chováním rozumíme jakoukoliv formu nevyžádaného verbálního nebo neverbálního chování, které ohrožuje nebo poškozuje duševní nebo fyzickou integritu osoby, na kterou je namířené. Jedná se nejčastěji o agresi, sexuální obtěžování a další genderově podmíněné násilí, diskriminaci nebo šikanu. Seznam však nelze uzavřít a nežádoucí chování tak kategorizovat. Vnímání sociálního chování je individuální a to, co jedna osoba vnímá jako nežádoucí, tak nutně druhá osoba nemusí vnímat. Zároveň dochází k prolínání a překrývání jednotlivých typů nežádoucího chování.

Genderově podmíněným násilím rozumíme „veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, které jsou cíleny na ženy z důvodu, že jsou ženami, nebo na muže z důvodu, že jsou muži, anebo akty tohoto násilí, které nepřiměřeně dopadají na ženy či muže.“ (2) Komplexní řešení genderově podmíněného násilí nabízí tzv. systém 7P (3). Princip 7P ve vztahu k Univerzitě Palackého je popsán níže.

Neoprávněné zacházení se studující*m, zaměstnankyní či zaměstnancem, ke kterému se přistupuje jinak než k ostatním na základě náboženství, filozofie, politické orientace, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, rodinného stavu, zdravotního postižení či věku.

Situace, ve které jedinec opakovaně a po delší dobu vnímá, že je terčem negativního chování ze strany jedné nebo více osob, přičemž shledává obtížným se tomuto jednání bránit. Za šikanování není považován ojedinělý incident. Více o šikaně, její prevenci a řešení konfliktů.

1. Politiky (policy) odkazují na ucelený soubor opatření s jasnou vizí a strategií nebo na konkrétní dokumenty, které tato opatření podrobně popisují. Jde o interní univerzitní dokumenty, mezi něž patří dokumenty obecného rázu (např. etický kodex či plán genderové rovnosti), ale i dokumenty, které stanovují institucionální přístup k řešení problematiky genderově podmíněného násilí.
   Dokumenty a strategie UP: Etický kodex a etické kodexy jednotlivých fakult, Plán rovných příležitostí, Fakulta jako prostor bezpečí (Manuál pro řešení rizikových situací na FF)
    
2. Prevalence (prevalence) a incidence se týkají dat a sběru dat, která ukazují na výskyt jednotlivých forem genderově podmíněného násilí. Tyto údaje přispívají k tvorbě institucionálních politik založených na důkazech. Důležité je, aby prevalence měla intersekcionální přístup, zohledňující faktory jako věk, etnickou příslušnost, genderovou identitu, sexuální orientaci a také funkci v rámci organizace.
    
3. Prevence (prevention) zahrnuje opatření na podporu změn v sociálních a kulturních vzorcích chování a postojů v rámci instituce. Prevence může zahrnovat mimo jiné aktivity zacílené na zvyšování povědomí pro zaměstnance/zaměstnankyně a studující, kupř. formou vzdělávacích materiálů, vstupních školení, veřejných prohlášení a jasně komunikovaného závazku vedení se problému věnovat.
   Prevence na UP: Rektorát a jednotlivé součásti pořádají školení a workshopy, informace najdete mj. na webu Férové univerzity.
    
4. Pomoc (protection) cílí na zajištění bezpečnosti a potřeb potenciálních obětí. To zahrnuje jasné procesy, postupy a infrastrukturu pro hlášení případů genderově podmíněného násilí a podporu obětí a školení osob odpovědných za řešení případů.
   Síť pomoci na UP: Na některých fakultách je zřízena pozice ombudsosoby, na centrální úrovni (rektorát) se se zřízením této pozice počítá.
    
5. Postih (prosecution) se vztahuje na postih v rámci vysoké školy (kupř. vyloučení ze studia a pracovněprávní následky), ale i správněprávní a trestně právní rovinu. To může zahrnovat případné vytýkací dopisy, ukončení zaměstnání a studia (pokud je to právně možné) a spolupráce s právními, policejními a trestněprávními odborníky a organizacemi.
    
6. Poskytování služeb (provision of services) zahrnuje poskytování služeb psychologů, lékařů a jiných odborných profesí pro oběti, jejich rodiny, ale i pro pachatele. V akademické sféře může zahrnovat poradenství a mediaci, jakož i psychologickou a zdravotní podporu. Důležité je, že o poskytování služeb musí být dobře informováni všichni zaměstnanci/zaměstnankyně a studující i vedoucí pracovníci/pracovnice.
   Poradenské služby na UP: Univerzita Palackého má rozsáhlou síť poradenských služeb, jejich seznam najdete zde.
    
7. Partnerství (partnership) zahrnuje spolupráci s aktéry uvnitř i vně institucí, kupř. s neziskovým sektorem, odbory nebo studentskými spolky a sdruženími.

Homfray Šárka. Národní kontaktní centrum AV ČR. Právní aspekty problematiky genderově podmíněného násilí na vysokých školách.

Social Safety in Dutch Academia. From Paper to Practice, dostupné online.

The Radboud University Complaints Regulations regarding Undesirable Behaviour, dostupné online.

Universiteiten van Nederland (2019). Statement sociale veiligheid binnen onze universiteiten: vooreen veilige, open en respectvolle sector. 

Úřad vlády. Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022. Dostupné online.

1. Universiteiten van Nederland (2019). Statement sociale veiligheid binnen onze universiteiten: vooreen veilige, open en respectvolle sector. 
2. Úřad vlády. Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022. Dostupné online.
3. Princip 7P do češtiny převedly pracovnice Národního kontaktního centra AV ČR. Tento princip je publikován v publikaci Šárky Homfray Právní aspekty problematiky genderově podmíněného násilí, odkud čerpáme. Více Homfray Šárka. Národní kontaktní centrum AV ČR. Právní aspekty problematiky genderově podmíněného násilí na vysokých školách.