Ministr školství Robert Plaga předal v pražském Karolinu jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům. Mezi jednaosmdesáti vysokoškolskými osobnostmi, jejichž dekrety podepsal na začátku května prezident Miloš Zeman, je i osm profesorů působících na Univerzitě Palackého: přírodovědci Jan Kühr, Libor Kvítek, Dušan Lazár a Marek Petřivalský, Martin Cajthaml a Damián Němec z teologické fakulty, Josef Mitáš z fakulty tělesné kultury a imunolog Jaroslav Turánek. Na návrh Vědecké rady UP byl jmenován profesorem také Alexander Jurko působící na lékařské fakultě ve slovenském Martině.
Slavnostní událost se konala za dodržení aktuálně platných protiepidemických opatření, mimo jiné se fanfáry kvůli počtu jmenovaných rozezněly Velkou aulou Karolina dvakrát. Ve druhé polovině června se uskuteční také kvůli epidemii odložené předání dekretů profesorkám a profesorům, kteří byli jmenováni na konci loňského roku. Jejich medailonky jsme přinesli v prosinci zde.
Jan Kühr, PřF UP
Hned čtyři z nově jmenovaných profesorů pocházejí z Přírodovědecké fakulty UP. Jedním z nich je Jan Kühr, který působí na katedře algebry a geometrie PřF UP od roku 2001, v roce 2007 se habilitoval. Byl jmenován profesorem v oboru Algebra a geometrie. Odborně se věnuje algebraickým strukturám s uspořádáním, především různým třídám reziduovaných svazů a jejich subreduktů, které lze chápat jako algebraické modely některých neklasických (výrokových) logik, případně jejich implikačních fragmentů. Je spoluautorem více než 50 prací, dvou monografií a několika učebních textů. Na přírodovědecké fakultě je garantem doktorského studijního programu Algebra a geometrie.
Libor Kvítek, PřF UP
V oboru Fyzikální chemie byl profesorem jmenován Libor Kvítek. Původně byl spjat s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, kde úspěšně absolvoval i doktorské studium, habilitoval se ale již na Přírodovědecké fakultě UP. V rámci vědecko-výzkumné práce stál u zrodu nového výzkumného směru orientovaného na nanotechnologie, je průkopníkem výzkumu nanostříbra v Olomouci. Společně s kolegy z Ústavu mikrobiologie LF UP se začal intenzivně zabývat antibakteriální aktivitou nanočástic stříbra. Jedna z jejich prvních prací na toto téma vyšla v roce 2006 v časopise Journal of Physical Chemistry B a dnes je s téměř 1600 citacemi celosvětově sedmou nejcitovanější publikací v této oblasti.
Libor Kvítek na PřF UP v současnosti vede katedru fyzikální chemie a společně s kolegy a studenty fakulty se věnuje vývoji efektivního katalytického systému pro redukci oxidu uhličitého za tvorby produktů využitelných v energetice (jako náhrada fosilních paliv) či v chemickém průmyslu. „Problém globálního oteplování je všeobecně známý a snižování emisí patří mezi základní cíle řešení tohoto problému. Doufáme, že za pomoci nanotechnologií budeme moci přispět i k řešení této hrozby lidstvu,“ uvedl.
Dušan Lazár, PřF UP
Dalším z nových profesorů na Přírodovědecké fakultě UP je biofyzik Dušan Lazár, který se zabývá výzkumem fotosyntézy, hlavně fotosyntetických reakcí přímo závislých na světle. Za tímto účelem provádí měření fluorescence chlorofylu, stejnou měrou však ve svém výzkumu používá i matematické modelování fotosyntetických procesů. Výzkum fotosyntézy je podle něj v současnosti podceňovaný, přitom na fotosyntéze a potažmo na produkci kyslíku závisí život na Zemi.
„Na cestě k získání titulu profesor jsem spolupracoval kromě kolegů z naší biofyziky i s řadou kolegů z České republiky i ze zahraničí. Tímto bych chtěl poděkovat všem za spolupráci. Doufám, že své znalosti budu moci dále rozvíjet a předávat je studentům i mladším kolegům,“ řekl garant doktorského studijního programu Biofyzika.
Marek Petřivalský, PřF UP
Na základě úspěšného profesorského řízení na Masarykově univerzitě v Brně byl profesorem jmenován také Marek Petřivalský z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP, a to v oboru Biochemie. „Získání profesorského titulu je pro mne příležitostí znovu si připomenout zásadní důležitost trvalé podpory a láskyplného zázemí ze strany mé rodiny pro moji akademickou a vědeckou dráhu. Je to také závazek pro pokračování osobní angažovanosti a aktivních postojů v oblasti akademické etiky a vědecké integrity nejen na Univerzitě Palackého,“ uvedl.
V rámci své odborné činnosti se Marek Petřivalský zaměřil například na funkce reaktivních forem dusíku a kyslíku v signálních drahách rostlin během jejich vývoje, enzymy syntézy a katabolismu RNS v rostlinách či na mechanismy a metody analýzy posttranslačních modifikací proteinů působením RNS a ROS. Zabývá se také vrozenou imunitou hmyzu. V této oblasti svoji pozornost soustředil na úlohu ROS a RNS jako signálních a efektorových látek vrozené imunity včely medonosné, antimikrobiální peptidy a na strukturu a funkce vitelogeninu v imunitním a antioxidačním systému hmyzu.
Je garantem navazujícího magisterského studia Biochemie, autorem a spoluautorem 62 původních a přehledných článků v impaktovaných časopisech a 11 kapitol knih.
Martin Cajthaml, CMTF UP
Martin Cajthaml byl jmenován profesorem v oboru Filozofie. Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP působí od roku 2007, vede katedru filozofie a patrologie. Odborně se zaměřuje na základní otázky filozofické etiky. V centru jeho profesního zájmu je především rozvoj dialogu mezi takzvanou materiální hodnotovou etikou a tradiční etikou. Jelikož bádá v oblasti, kterou se v ČR zabývá jen hrstka lidí, publikuje téměř výlučně anglicky v prestižních zahraničních nakladatelstvích a časopisech.
„Jmenování profesorem vnímám na jednu stranu jako dosažení určitého milníku, cíle, k němuž jsem v rámci toho, čemu se dnes říká ‚kariérní růst‘, dlouhodobě směřoval. Na druhou stranu profesuru vnímám jako závazek do budoucna. V této perspektivě se nejeví jako cíl, ale spíš jako začátek cesty, která bude ještě dlouhá a náročná. Tuto cestu ale nastupuji s důvěrou, že ten, kdo mě dovedl až sem, mě povede i dál,“ uvedl Martin Cajthaml.
Teologickou fakultu vnímá jako špičkově humanitně zaměřenou fakultu v rámci České republiky. „Naše fakulta za léta, co na ní působím, udělala veliký krok kupředu, především v oblasti akreditace a reakreditace studijních programů. Aktuální nové programy se těší mimořádnému zájmu studentů, a tak je možné si pečlivě vybírat. Teologie, náš klíčový obor, přitom díky programu Teologie online nezůstává v tomto směru nijak pozadu. Těší mě, že katedra filozofie a patrologie, kterou vedu, zajišťuje výuku i v těchto nových programech,“ dodal.
Damián Němec, CMTF UP
V oboru Teologie byl profesorem jmenován i další člen akademické obce CMTF UP Damián Němec. Do Olomouce přišel jako student posledního ročníku Katolické teologie v roce 1990. Po absolutoriu začal vyučovat fundamentální teologii, od roku 1994 pak kanonické právo. V letech 1994–2010 přednášel konfesní a kanonické právo na Právnické fakultě UP a od roku 2007 také přehled historie církevního práva a vztahů mezi politickou a náboženskou mocí na katedře historie Filozofické fakulty UP.
„Jmenování profesorem chápu na jedné straně jako potřebnou a užitečnou skutečnost pro fakultu a univerzitu, ne tolik pro sebe sama, na druhé straně jako vyznamenání pro samotnou fakultu, protože bez podpory a pomoci mnoha osob na fakultě by toto jmenování nebylo možné. Je s tím spojena má vděčnost vůči všem, kteří se na tom různým způsobem podíleli,“ řekl Damián Němec.
Ve své odborné práci se zaměřuje na oblast kanonického a konfesního práva. V obou oblastech bádá a publikuje. Jeho srdeční záležitostí je oblast nemocničního kaplanství, kde se podílí na vytváření „týlového zabezpečení“ pro nemocniční kaplany – věnuje se právnímu a organizačnímu zabezpečení. „Za nejdůležitější považuji pokračování v tradici, kterou tu zavedl můj učitel a školitel profesor Edward Górecki: chápání církevního práva jako nástroje posvěcujícího působení církve a prostředku jejího pastoračního působení. Jako velmi důležité vidím, že se na fakultě vytváří skupina odborníků na kanonické i konfesní právo, které budu moci s klidným srdcem předat ‚žezlo‘ převzaté od profesora Góreckého,“ prozradil Němec.
Josef Mitáš, FTK UP
Nového profesora má ve svých řadách také akademická obec Fakulty tělesné kultury UP. Je jím Josef Mitáš, který je s fakultou spjat už do roku 1996, kdy zahájil studium učitelství geografie a tělesné výchovy pro střední školy. Od roku 2005 působí na Institutu aktivního životního stylu, kde se zabývá problematikou pohybové aktivity a inaktivity dospělé a adolescentní populace s důrazem na podmínky prostředí. Je mimo jiné autorem či spoluautorem třiceti publikovaných odborných a přehledných článků v mezinárodních impaktovaných časopisech, jako je například The Lancet, byl zodpovědný za organizaci a realizaci výzkumných šetření v ČR v rámci mezinárodní spolupráce ve výzkumné skupině IPEN, také působil jako hostující profesor na Valdosta State University v USA. Ve spojení s katedrou geografie a geoinformatiky PřF UP zabezpečuje propojení oborů v úrovni determinace pohybové aktivity podmínkami fyzického a zastavěného prostředí, tento výzkumný tým je ČR jedinečný.
Profesorský titul je pro něj čest a zároveň ocenění celého týmu, který se podílí na výzkumu a zpřístupňování důležitých témat souvisejících se zdravým životním stylem a pohybovou aktivitou obecně. „Je to rovněž závazek, že v našem mladém oboru budeme pokračovat ve stanoveném kurzu. Tím je poskytování aktuální podpory, vzdělávání a inovací a rozvoj oboru s ohledem na měnící se společenskou, ekonomickou a zdravotní poptávku. Myslím, že zejména udržení kontaktů s mezinárodními týmy a možnost translace výsledků pro použití v českých podmínkách je stále ještě meta, které nebylo dosaženo, a zejména v oblasti ‚zdravého stavění‘ máme práce víc než dost. To je asi zásadní smysluplný cíl. Vzděláváním studentů a přesvědčováním lékařů i politiků budeme usilovat o postupné změny v celé společnosti a malými krůčky se tak posouvat k aktivnímu životu v souladu s prostředím, ve kterém žijeme. Dalším důležitým krokem je spolupráce uvnitř univerzity s obory, kde se můžeme obohatit navzájem a společně vystupovat jako silnější partner s jasnou vizí a zázemím,“ řekl profesor Mitáš.
Jaroslav Turánek, LF UP
Profesorem v oboru Lékařská imunologie byl jmenován Jaroslav Turánek, který působí na Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouce. Spojen je ovšem i s Masarykovou univerzitou, kde studoval biochemii a také zde vyučuje, nebo s Univerzitou Karlovou, kde úspěšně absolvoval profesorské řízení. Dlouhodobě se věnuje rozvoji imunofarmakologie a imunoterapie v oblasti rekombinantních a genetických vakcín, součástí jeho profesního zájmu je také fyzikální chemie nanosystémů a nanotechnologie pro medicínské aplikace. Zejména v oblasti moderních rekombinantních vakcín, molekulárních adjuvans a biokompatibilních nanosystémů pro cílení léčiv patří v České republice k průkopníkům.
Je autorem nebo spoluautorem 101 vědeckých prací publikovaných v impaktovaných časopisech, devět kapitol v monografiích, pěti prototypů, deseti recentních patentů a tří nových patentových přihlášek, H index je 23. Stál u založení České společnosti pro buněčnou a genovou terapii. Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné dvě ceny Technologické agentury ČR nebo cenu ministra zemědělství, byl také nominován na cenu Česká hlava.
S LF UP ho pojí více než dvacetiletá spolupráce s profesory Milanem Raškou a Evženem Weiglem, která je naplněna publikacemi, patenty a získanými velkými mezioborovými komplexními projekty, zejména čtyřmi recentními projekty OP VVV zaměřenými na edukaci v oblasti imunofarmakologie i na aplikovaný výzkum v oblasti rekombinantních vakcín. V současnosti koordinuje spolupráci Ústavu imunologie s dalšími akademickými a univerzitními pracovišti a českými farmaceutickými firmami v rámci vývoje moderních vakcín a adjuvans.
Alexander Jurko, LF Univerzity Komenského
Na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého byl profesorem jmenován také Alexander Jurko z Neonatologické kliniky Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Martin, který profesorské řízení v oboru Pediatrie absolvoval na Lékařské fakultě UP. Profesor Jurko je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti pediatrické kardiologie, zkušenosti sbíral mimo jiné na odborných stážích v nizozemském Groningenu nebo v Baystate Medical Centre ve Springfieldu v USA. Jako autor nebo spoluautor je podepsán pod 68 původními vědeckými pracemi, z nichž téměř polovina vyšla v impaktovaných časopisech, také pod třiceti přehlednými vědeckými pracemi a sedmi monografiemi. Je členem řady odborných společností včetně European Society of Cardiology nebo Association for European Paediatric Cardiology a působí také jako soudní znalec v oboru pediatrické kardiologie.