Program: 
12.00 až 13.00 – prezence

13.00 – zahájení kolokvia

13.10 až 13.30
Jana Hoffmannová: Co bylo napsáno o (člověku) Janu Kořenském a jeho textech 
Příspěvek na kolokvium „Člověk a jeho text“ bude pokusem o portrét Jana Kořenského na základě výběru citátů a poutavých nebo charakteristických výroků z textů napsaných o něm a jeho díle: z recenzí jeho knih, z blahopřejných medailonů napsaných k životním výročím, a bohužel už i z nekrologů. Takový výběr umožní mj. srovnání přístupů a názorů vrstevníků a spolupracovníků J. Kořenského na jedné straně a jeho žáků na straně druhé. A snad by takto mohl vzniknout i žánrově zajímavý text – jakási intertextová koláž, která by asi J. Kořenskému nebyla proti mysli.

13.30 až 13.40 – diskuse

13.40 až 14.00
Miloslav Vondráček: Prožívání světa a přirozený jazyk
Ve vitrážích (filo)logicko-filozofických studií J. Kořenského nacházíme četná odvolání na gnózi, pojem a hutné téma starořeckých škol. Způsob, jakým s ním Kořenský nakládá, přitom v mnohém předjímá reflexe moderních kognitivních věd. Odvozováním gramatických konstruktů ze sémantické báze propracovává fillmorovské myšlení nejen o pádu; vedle toho zkoumá potenciál procesuální gramatiky, to vše v rámcích evropského strukturalismu a expandujících teorií her. Příspěvek je pokusem o nahlédnutí díla Jana Kořenského prizmatem myšlenek Eugena Finka, Gottloba Frega, Ludwiga Wittgensteina, Jana Patočky a Jaroslava Peregrina.

14.00 až 14.10 – diskuse

14.10 až 14.30
Zdeněk Starý: Mě by jen zajímalo, kde udělali … chybu
Příspěvek prezentuje dvě situace (případy), kdy by si současní lingvisté měli klást podobnou „pelíškovskou“ otázku, za předpokladu, že jejich explanačním cílem je vysvětlení jazykové komunikace, resp. porozumění této komunikaci. 

14.30 až 14.40 – diskuse

14.40 až 15.00
Alena Jaklová: Čechoamerická periodika a jejich proměňující se funkce
Příspěvek pojednává o periodickém tisku (nejčastěji novinách) českých imigrantů ve Spojených státech amerických a jeho proměňující se funkci. Česká imigrantská periodika a jejich funkce jsou charakterizovány od samého počátku jejich existence na začátku druhé poloviny 19. století až po dobu, kdy česky tištěný tisk v USA zaniká, tzn. po dobu cca 150 let.

15.00 až 15.10 – diskuse

15.10 až 15.40 – přestávka

15.40 až 16.00
Jindřiška Svobodová: Kritické čtení řetězových e-mailů
Autorka ve svém příspěvku provede kritické zhodnocení vybraných řetězových e-mailů. Konkrétně se zaměří na texty, které byly zachyceny v průběhu jednoho roku a byly věnovány kauze „Vrbětice“. Pozornost bude věnována především výrazovým prostředkům užitým při ovlivnění a manipulaci předpokládaných recipientů.

16.00 až 16.10 – diskuse

16.10 až 16.30
Petr Karlík: Existují schizofrenní jazykové objekty?
Ve vystoupení je věnována pozornost apendixu s rysy 2.sg. -s, který je zajímavý (nechám stranou distribuci v sociálních i teritoriálních registrech češtiny) proto, že ukazuje toto chování: může se objevit (i) v klitickém klastru (Ty-s *by-s *se-s *mu-s *napsal-s *hodně-s // *Ty-s by-s *se-s *mu-s *napsal-s *hodně-s // *Ty-s *by-s se-s *mu-s *napsal-s *hodně-s); (ii) v pozici adjacentní za V (*Ty-s *by-s *se-s *mu-s napsal-s *hodně-s). Data jsou provokující (nechám stranou preferování pozic): (i)-chování je typické pro „větné“ klitiky nebo mobilní sufixy, (ii)-chování je typické pro imobilní sufixy nebo „slovní“ klitiky. Schizofrenie se projevuje, když -s má v jedné větě chování (i) i (ii), např. Ty-s *by-s *se-s *mu-s napsal-s *hodně-s). Jak tato data vysvětlit?

16.30 až 16.40 – diskuse

16.40 až 17.00
Vojtěch Veselý: Slovesa reakce v češtině a aktuální členění výpovědi
Obsahem příspěvku je syntakticko-sémantická analýza skupiny sloves, které lze označit jako slovesa reakce. Jedná se o slovesa denotující děj, který je reakcí na určitý podnět (stimulus), např. litovat, odmítnout, odpovědět, pomstít se, urazit se, vidět, závidět. Přestože jde o slovesa syntakticky i sémanticky poměrně různorodá, je možné o nich formulovat několik hypotéz: 1. Stimulus je ve významu slovesa zakódován jako presupozice. 2. Stimulus je argumentem daného slovesa. 3. Stimulus je pro slovesa reakce sémanticky obligatorní. 4. Argument odpovídající stimulu je syntakticky fakultativní. 5. Existuje tendence k tomu, aby stimulus nebyl vyjádřen v jádru výpovědi. V příspěvku budou prezentovány (a interpretovány) výsledky kvalitativně-kvantitativního korpusového výzkumu 24 českých sloves reakce, zaměřeného na prověření hypotézy č. 5 (avšak nepřímo také na prověření zbývajících hypotéz). Tyto výsledky je možné shrnout takto: hypotéza č. 5 se pro většinu zkoumaných sloves víceméně potvrdila; o těch slovesech reakce, u kterých se (spíše) nepotvrdila, neplatí také hypotéza č. 1 a/nebo hypotéza č. 4.¨

17.00 až 17.10 – diskuse

17.10 až 17.30
Luboš Veselý: Ke vztahu mezi předložkou a pádem: Přidělují české předložky pád? 
Existují dvě základní interpretace syntakticko-sémantického vztahu mezi předložkou a tvarem jména v rámci tzv. předložkového pádu: 1) předložka je prius, pád posterius (pád se připojuje k předložce), předložka vyžaduje doplnění (komplement), jemuž přiděluje pád (někdy se hovoří o valenci předložek); 2) pád je prius, předložka posterius (předložka se připojuje k pádu), předložka o pádu nerozhoduje a svým významem specifikuje jeho sémantiku. Úkolem referátu bude: a) zamyslet se nad příčinami vzniku dvou protikladných pohledů na věc; b) představit (známé i nové) argumenty ve prospěch jedné, anebo druhé koncepce; c) posoudit váhu argumentů, popř. se pokusit říci, je-li jedna z koncepcí výstižnější.

17.30 až 17.40 – diskuse

Závěr