Studium štukových dekorací v historických památkách napříč různými specializacemi probíhá v rámci projektu STUCCO DECORATION ACROSS EUROPE (STUDEC) spolufinancovaného Evropskou unií v rámci programu Erasmus+. Tento mezinárodní projekt vede Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění na Filozofické fakultě UP a za jeho administrací stojí Eva Richterová z Projektového servisu UP.
Součástí Arcibiskupského zámku, zapsaného na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, jsou tzv. saly terreny a grotty. Ty se řadí mezi nejcennější části zámku a vyznačují se mj. mimořádnou kvalitou uměleckého provedení štukové a malířské výzdoby. V říjnu 2024 proběhla další etapa studia zaměřená na radiologické snímkování jejích jednotlivých částí, které ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a Arcibiskupstvím olomouckým realizoval partner projektu – Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.
Štukové výzdobě a jejímu studiu nebyla v minulosti mezi historiky umění, památkáři a vlastníky objektů věnovaná patřičná pozornost. Na štuky bylo nahlíženo spíše jako na uměleckořemeslnou práci. Tento pohled se v posledních letech daří měnit i díky práci docentky Zapletalové, která se se svými kolegy právě štukové výzdobě, a s ní úzce spojené umělecké migraci, dlouhodobě věnuje. „Umělci od Luganského jezera byli nesmírně adaptabilní a dokázali v raném novověku vytvářet štukové dekorace na různých místech Evropy. Hodně cestovali, přizpůsobovali své umění poptávce a využívali přitom místní suroviny, z nichž se štuk vyráběl: vápno, písek, sádra, mramorová moučka a další příměsi. Štukatéři neoplývali jen uměleckým talentem, ale museli se dobře vyznat v materiálech a technologických postupech, aby z odlišných kvalit materiálů vytvořili v místních podmínkách dokonalé a trvalé umělecké dílo“, uvádí Jana Zapletalová.
Poznání a studium výzdoby systémů grott a sal terren v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kde se potkává množství uměleckých druhů a materiálů, tak vyžaduje komplexní mezioborový přístup. Díky projektu STUDEC se podařilo dát dohromady odborníky z humanitních a přírodovědných disciplín z Itálie, Švýcarska, Polska a České republiky. Tým pod vedením Jany Zapletalové tak může prozkoumat současný stav nejen této jedinečné památky po stránce uměleckohistorické, ale také technické. Samotné studium unikátních historických památek doplňuje v projektu STUDEC série workshopů a konferencí, které mají odborníkům a studentům představit moderní přístupy v restaurování historických děl ze štukových materiálů.
