Opera Schrattenbach 2024
19. ročník olomouckého festivalu soudobé hudby. Účinkuje Smyčcové kvarteto Jihočeské komorní filharmonie, Ilona Růčková a Jiří Sycha.
Vstup na všechna představení je volný.
Program:
- Smyčcový kvartet č. 2 „valašský“
- Suita gregoriana pro housle a violoncello
- Uspávání lidušky pro housle a klavír
- Splašený beran pro housle a klavír
- Smírčí milosti pro dvoje housle
- Smyčcový kvartet č. 3 „Fantazie o přátelství a naději“
Interpreti:
Smyčcové kvarteto Jihočeské komorní filharmonie
Martin Týml – housle
Michaela Šikutová Vyoralová – housle
Eva Horváth – viola
Lenka Týmlová – violoncello
Jiří Sycha – housle
Ilona Růčková – klavír
Jiří Sycha je absolventem kroměřížské Církevní konzervatoře. Zde studoval hlavní obor housle, věnoval se však i studiu skladby a dirigování. V roce 2003 se stal vítězem stipendijní soutěže Yamaha. Poté byl přijat ke studiu na Staatliche Hochschule für Musik Trossingen (Německo), kde s vynikajícími výsledky vystudoval hru na barokní housle u profesora Antona Stecka. Působil jako komorní i sólový hráč či koncertní mistr se soubory Instrumenta musica Dresden, Musica Florea, Collegium marianum, Musica figuralis, Hipocondria ensemble, Concerto Avensis, Wranitzky Kapelle. Během své studijní a koncertní praxe v oblasti staré hudby spolupracoval s řadou renomovaných osobností jako je P. McCreesh, A. Spering, R. Gini, T. Albert, R. Allessandrini, Ch. Toet, M. Huggett, P. Neumann, R. Lislevand, L. Russel, G.-U. Klein, L. Brünmayr-Tutz, J. Semerádová, R. Hugo, M. Štryncl, V. Luks, M. Comendant. Kromě koncertní činnosti se v současné době věnuje vyučování houslové hry a kompozici, je znám jako interpret moravského folklóru, na sólových recitálech často vystupuje s cembalistou Filipem Dvořákem. V Táboře, kde žije, diriguje od r. 2009 Symfonický orchestr Bolech a je dramaturgem každoroční řady koncertů staré hudby s názvem Táborský triptych.
J. Sycha studoval skladbu na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži u doc. Ingrid Silné. V jeho tradicionalistické tvorbě je zřejmá silná vazba k moravské lidové hudbě, baroku a renesanci. Do popředí staví melodiku (v duchu dvořákovské tradice) a vyhýbá se zbytečným experimentům dle hesla „v jednoduchosti je krása“. V některých skladbách tíhne k minimalismu. Je autorem asi 40 skladeb komorních a orchestrálních, několika sborových a zhruba 50 drobných skladeb pro housle a klavír. Ty si v poslední době získávají stále větší oblibu mezi učiteli a žáky v naší zemi. Řada jeho skladeb má duchovní či náboženský podtext (např. melodram Abgar na slova J. Zeyera či Duo „Orba křížem“ inspirované plastikou F. Bílka). Pro divadlo napsal scénickou hudbu Popelka nazaretská (dle předlohy V. Renče) a Betlémský příběh (na motivy jihočeských lidových písní).
SLOVO K PROGRAMU
V dnešním programu zazní tvorba z období 2001 – 2018. Úvodní skladba – Smyčcový kvartet č. 2 „valašský“ vznikl v roce 2014. Je oslavou rodného kraje autora, jeho lidové melodiky a vzácného druhu tance v ¾ rytmu, který zpracoval např. i Leoš Janáček, „valašského starodávného“. Suita gregoriana z roku 2001 patří mezi nejstarší autorovy skladby a spadá ještě do dob studií na konzervatoři. Je věnována památce italského skladatele Ottorina Respighiho, který se v řadě svých skladeb taky nechával inspirovat barokní hudbou a snažil se jí dát nový impresionistický kabát a svěží barevnost. Z tvorby pro housle dnes uslyšíme 2 drobné skladby: Uspávání „lidušky“ je jakoby každodenním zasněním na závěr učitelského dne v hudební škole – učitel s pocitem dobře vykonané práce idylicky žehná místu, kde se setkal toho dne s dětmi a kde spolu zažili to dobré. V náročnější skladbě Splašený beran jde o konkrétní vzpomínku z dětství oděnou do tónů – epizodu o odvaze sednout si na hřbet berana a jet…
Ve skladbě Smírčí milosti z roku 2006 se autor vyrovnává s těžkostí, kterou mu do života už od dětství vnesla závažná psychická nemoc jeho matky. Jedná se o intimní katarzní hudbu, která má symbolizovat přetavování zla v dobro, smíření se s přítomností duševní bolesti a pochopení jejího významu v životě. Ne náhodou se jedná právě o duo – jedny housle zastupují autora, druhé housle jeho matku.
Závěrečný Smyčcový kvartet č. 3 s podtitulem „Fantazie o přátelství a naději“ vznikl roku 2018 na podnět vedení města Horní Jiřetín, v jehož blízkosti – na zámku Jezeří autor několikrát koncertoval se smyčcovým kvartetem Eisenberg. Zkomponování kvarteta pro zámek Jezeří a jeho premiéra ve zdejším sále byla pro Jiřetín krásnou příležitostí uvědomit si mimořádný význam tohoto místa z hlediska provozování komorní hudby, i zavnímat novou symbolickou naději pro tuto těžce zkoušenou oblast země a zámek, který měl být kvůli těžbě hnědého uhlí smazán navždy z mapy. Naštěstí se tak nestalo. Ve smyčcovém kvartetu, který nese jisté prvky programní hudby se v partituře objevují klíče k inspiraci – označení jako například: motiv naděje, vzpomínka na staré dobré přátelství, šleh zrady, motiv návratu ke vznešenému ideálu, radost z čistého přátelství, vzpomínka na B. Martinů, humor mezi kamarády, chvilka u kostela, hrdlička z Nadějkova, ornamenty na chaloupce, sad plný včel a ptáků, sadař obcházející stromy, pozorování mraveniště, modlitba u kaple. Hlavní je tu však víra v to dobré v člověku.
–Jiří Sycha
