Olomouc (25. června 2019) – Více než pětina českých školáků má buď nadváhu, nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Pozitivní jsou naopak zjištění o stravovacích návycích. Dospívající jedí více ovoce i zeleniny a stále méně sladkostí. Vyplývá to z aktuálních dat vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících.
Se svou hmotností se pere více než pětina populace českých dětí ve věku 11–15 let. Patnáct procent má nadváhu a šest procent dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. „Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ říká Michal Kalman, vedoucí olomouckého výzkumného týmu.
Nadváha, obezita a sebehodnocení
Vědci se zaměřili také na tzv. body image – zajímalo je, jak svou hmotnost děti vnímají. Zjistili, že 29 procent dívek s nadváhou či obezitou si tento fakt nepřipouští. U chlapců s nadměrnou hmotností jde dokonce o 41 procent. Naopak pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období citlivé na sebehodnocení v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ zamýšlí se Michal Kalman.
Co se týká nadměrné hmotnosti, všímali si výzkumníci z Univerzity Palackého také regionálních rozdílů. Z nich plyne, že nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají děti v Praze, největší pak na severu Čech. Nejvíce obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozorňuje Kalman.
Více ovoce a zeleniny, méně sladkostí
Zlepšují se naopak stravovací návyky české mládeže. Děti stále častěji sáhnou po ovoci a zelenině. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Bezmála polovina českých dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V případě zeleniny se to týká 37 procent z nich. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. Vědci v každodenní konzumaci sladkostí zaznamenali oproti datům z roku 2010 téměř třetinový pokles u třináctiletých a patnáctiletých. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.
Důležité jsou z výživového hlediska také zjištění týkající se prvního jídla dne. V roce 2018 snídalo každý školní den 49 procent školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 procent, v patnácti letech snídá už jen 42 procent. „Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí, asi šestina, která nesnídá ve všední den. Přitom ale o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?” přemítá Michal Kalman.
Tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí.
HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children), realizovaná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o nadváze, obezitě a stravovacích návycích se zaměřuje také na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo konzumaci slazených a energetických nápojů. Vybraná data včetně infografiky je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.
Kontaktní osoba:
Mgr. Michal Kalman, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci
E: michal.kalman@upol.cz | M: 777 752 822