Výsledky záchranářského průzkumu Jamborova prahu v Olomouci pod Šantovkou a návrh opatření pro zvýšení bezpečnosti vodáků

Dne 5. 6. 2014 provedla RESCUE ACADEMY – škola vodní záchrany Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci průzkum Jamborova prahu na toku Střední Moravy (Mlýnském potoce) před soutokem s  řekou Moravou. Průzkum měl tři cíle: 1. zjistit, jak je jez nebezpečný pro lidi na řece; 2. jakým způsobem zde lze pomoci tonoucímu; 3. jaká opatření mohou zajistit bezpečnější překonání vodního stupně a také zlepšit případnou záchranu tonoucího.

Nynější stav:

Vysoké betonové stěny svírající Jamborův práh jsou hladké a neposkytují tonoucímu žádnou oporu k sebezáchraně. Jedinou možností je kombinace plavání a odrazu ode dna, které je hladké, betonové, takže nehrozí zranění nebo zaklesnutí nohy. Tyhle skutečnosti však vodáci neznají a nic je na to neupozorňuje.

Vodní válec vznikající pod prahem se podstatně mění podle aktuálního stavu vody. 

• při vysokém vodním stavu v řece Moravě (18. května 2014 – 48 m³/s) vodní válec prakticky zmizí a nepředstavuje žádné nebezpečí. 
• při středním stavu (30. května 2014 – 21 m³/s) vzniká za prahem válec s vývařištěm dlouhým cca 5 – 6 metrů. Za tohoto stavu vody je válce nejnebezpečnější a až budou vhodné podmínky, budeme jej opakovaně zkoumat.
• při nízkém stavu vody (v době našeho průzkumu 5. června 2014 bylo cca 14 m³/s, z toho cca 6 m³/s  ve Střední Moravě (Mlýnském potoce) a 8 m³/s v hlavním toku řeky Moravy) je rozdíl mezi horní a spodní hladinou stupně cca 80 cm, vývařiště za válcem má délku cca 2 m. Hloubka řeky pod prahem je zhruba 80 cm.
  
  Pozn.: uvedené hodnoty průtoků na řece Moravě jsou vztaženy k limnigrafické (LG) stanici v Olomouci, na ulici U dětského domova. LG stanice se nachází pod soutokem řeky Moravy a Střední Moravy (Mlýnského potoka).

Průzkum:

V první části zkoumání Jamborova prahu jsme nejprve z upoutaného raftu změřili hloubku vody ve vývařišti. Následně jsme do tohoto místa vyslali upoutaného záchranáře. Zjistili jsme, že zkušený záchranář se dokáže ve válci postavit a dostat se z vývařiště ven vlastními silami. Při tomto stavu vody je tedy schopný poskytnout pomoc tonoucímu.

Další částí průzkumu bylo přímé splutí na nafukovací kánoi Baraka. Zde nevznikl žádný problém, loď bezpečně vodní stupeň překonala.

Třetí částí bylo spuštění figuríny, simulující člověka v bezvědomí, do válce a převrácení kánoe přímo ve válci. Zde se již ukázala nebezpečnost stupně, protože jak figurína, tak loď ve válci zůstaly. Záchranu jsme provedli pomocí upoutaného raftu s posádkou a pomocí upoutaného záchranáře. Obě metody se ukázaly jako bezproblémové a spolehlivé.

Navrhujeme zvážit následující opatření:

1. Označit stupeň cedulemi upozorňujícími na možné nebezpečí.
2. Vybudovat a označit v blízkosti prahu vhodné výstupní a nástupní místo, umožňující stupeň snadno přenést (často zde jezdí výpravy dětí, které loď neunesou na dlouhou vzdálenost).
3. Vybavit jez jednoduchými záchrannými prvky – podkovou s plovoucím lanem umožňujícím vytažení tonoucího přes vývařiště dolů pod stupeň.
4. Zvážit osazení betonových zdí přímo pod válcem záchytnými body (lanem, kovovými prvky…), které by tonoucímu usnadnily dostat se z válce vlastní silou kolem břehu.
5. Na stojanu u jezu umístit ceduli s profilem vodního stupně, postupem první pomoci i návodem, jak správně nahlásit adresu místa včetně říčního kilometru profesionálním záchranářům.