VŠ sportovní centrum na UP

Fakulta tělesné kultury

Vzpírání se věnuji čtvrtým rokem, je to srdcový sport. Začátky silové přípravy byly obtížné často jsem se potýkal s přetrénováním a únavou CNS. Časem jsem se naučil přistupovat ke svému tělu zodpovědně a dbát na regeneraci. Studium a sport mi velmi dobře časově vycházejí.

Fakulta tělesné kultury

Pocházím z malé vesničky Olešnice u Bouzova, jezdím za Tufo Pardus Prostějov a po vystudování gymnázia Jana Opletala v Litovli jsem vydal do Olomouce na Palackého univerzitu studovat Rekreologii.
Silniční cyklistika. Proč právě silniční? Protože byť se jedná o individuální sport, tak závodíte kolektivně, společně. Cítíte podporu od svých kolegů, kteří se vám snaží pomoci k co nejlepšímu výsledku. Výsledek je pak zásluha celého týmu. To stejné jsem našel na fakultě tělesné kultury v oboru rekreologie. Obor, díky kterému jsem poznal spoustu nových přátel a stal se členem tzv. rekrefamily. Každý tu je sám za sebe, ale hned po nástupu ucítíte to, že někam patříte, že jsme všichni v jednom týmu s cílem dostudovat a při tom si to co nejvíce zpříjemnit.
Na rekre jsem se přihlásil na doporučení mého kamaráda, a nelituji. Měl jsem trošku strach z kombinace vrcholového sportu a studia, ale díky fakultě a pedagogům, kteří mi dávají prostor k tomu, abych se i při studiu mohl věnovat cyklistice, jsem tyto obavy rychle hodil za hlavu. Nyní začínám využívat zázemí a odbornou péči FTK UP a AC BALUO, což slibuje další výkonnostní růst. Jedinečné propojení sportu a studia najdete na Vrcholu!

Fakulta tělesné kultury

Ahoj, jmenuji se Daniela Čunderlová. Studuji na Fakultě tělesné kultury obor Tělesná výchova a sport. Sportovat mě baví už od dětství. Vyzkoušela jsem různé sporty, ale vždy mě nejvíce bavily vytrvalostní disciplíny. V osmnácti jsem konečně našla sport, který mě baví a naplňuje a to silniční cyklistiku. Měla jsem obavy jak skloubím časově náročné tréninky se studiem na vysoké škole. Ukázalo se ale, že obavy byly úplně zbytečné, díky skvělému přístupu mé fakulty dokážu stíhat tréninky a zároveň se vzdělávat v oboru, který mě moc baví.

Přírodovědecká fakulta

Jmenuji se Jiří Dedek a jsem profesionální basketbalista. Tomuto sportu se věnuji od svých 7 let. Ke sportu mě přivedli rodiče, oba aktivní sportovci. Vzhledem k tomu, že jsem byl tenkrát poměrně vysoký, vybral jsem si právě tento sport. Mým dosavadním největším úspěchem je stříbrná medaile z ME U16 a v dospělé kategorii dvakrát 3. místo v Kooperativa národní basketbalové lize za týmy BK Olomoucko a NH Ostrava. Díky blízkosti sídla klubu a vysoké školy mi bylo velmi ulehčeno skloubení studia a sportu.  Po úspěšném absolvování bakalářského studia nyní pokračuju v navazujícím magisterském oboru. Poslední dva roky jsem se členem reprezentačního týmu basketbalu 3x3, který je nově na programu olympijských her a naše republika má velkou šanci se přes kvalifikaci na Olympiádu v Pekingu probojovat.

Fakulta tělesné kultury

Jako student FTK UP jsem v červnu 2020 úspěšně ukončil bakalářské studium oboru Tělovýchova a sport. V tomto oboru budu pokračovat i v navazujícím magisterském studiu. Od šesti let hraji házenou, která mě ke studiu na FTK UP přivedla. V domovském HC Zubří jsem prošel všemi mládežnickými výběry až po extraligové družstvo mužů, ve kterém hraji od svých 17 let. Byl jsem také členem reprezentačního výběru ČR do 18 a poté i do 20let. S družstvem hráčů do 18 let jsem se mimo jiné zúčastnil Mistrovství Evropy v roce 2014. Házená zabírá všechen můj volný čas a skloubit každodenní tréninky se studiem je velmi náročné. Díky vstřícnému přístupu FTK UP se mi toto daří zvládnout.

Fakulta tělesné kultury

Ahoj, jmenuji se Pavel Hradil a závodím v polovičním Ironmanu a olympijském triatlonu. Už na základní škole jsem se začal věnovat plavání za vsetínský plavecký klub. Po pár letech jsem chtěl vyzkoušet něco nového a našel cestu k letnímu biatlonu, což je odnoš zimního, akorát místo běžek se běhá a zbraň je připravená ve stavu na střelnici. Ke konci studia na střední škole jsem objevil triatlon, který mě neuvěřitelně zaujal a u kterého jsem už i zůstal a propracoval se až do reprezentace. Aktuálně bych se chtěl prosadit ve světě na půl Ironmanu. Do budoucna bych chtěl také okusit full ironmana a dostat se i mezi profesionály a snad někdy bojovat na Hawai o titul mistra světa. Na FTK pro mě není problém skloubit studium a přípravu. Pro zatím jsem neměl s ničím problém a učitelé mi i v některých případech vycházeli vstříc pokud se to týkalo přípravy. Například při soustředění v zahraničí hledání alternativní výuky. Díky programu VSC mám možnost více času se věnovat přípravě a líbí se mi složení realizačního týmu který nám pomáhá nejen s přípravou, ale hlavně se studiem. Před nedávnem třeba pomoc při volení rozvrhu pro nadcházející ročník.

Fakulta tělesné kultury

Plavání se věnuji již od svých 8 let. Cesta ke sportu, který mě provází celým životem, byla velmi jasná již od útlého věku. Už jako malá holčička jsem milovala vodu, a také, co se ukázalo jako důležitější, jsem byla velmi aktivní a hlučné dítě, proto mě mamka ráda dávala do plavání, kde jsem byla alespoň nějakou chvíli zticha, jelikož jsem měla většinu času obličej pod vodou.
Kombinace plavání a studia je poměrně náročná věc. Od nástupu na vysokou školu se mi výrazně změnila možnost trénování a i čas, který zvládám věnovat tréninku, jelikož jsem musela při škole zvládat i brigádu, abych si mohla plavání i studium dovolit.

Fakulta tělesné kultury

Jmenuji se Jakub Jurka, sportovnímu šermu se věnuji již od útlého dětství. K šermu jsem se dostal díky mému otci, který mě poprvé dovedl do šermířské haly, když mi bylo teprve pět let, ale v tu dobu jsem se jenom díval, jak to všechno vypadá. V dnešní době šerm dělám na profesionální úrovni a díky podpoře rodiny a šermířskému svazu se nám podařily výsledky, jako mistr Evropy U20, U23, bronzový a stříbrný medailista na mistrovství světa, nejlepší šermíř a světová jednička za rok 2018 do 20 let, mnohonásobný medailista a vítěz na světových pohárech do 20 a 23 let. Úspěšný člen české reprezentace, budoucí olympionik a několikanásobný mistr republiky do 17, 20, a 23 let a také v mužské kategorii. Studiu na UP se věnuji již druhým rokem. Jsem studentem na FTK v oboru trenérství, sport a také na PŘF v oboru informační technologie. Díky vlídnému učitelskému sboru se mi studium daří skloubit se sportem i přes velmi nabitý kalendář.

Fakulta tělesné kultury

Jmenuji se Magda Kašpárková a jsem házenkářka. Moje první házenkářské krůčky jsou spojeny s malou vesničkou Žeravice, kde jsem nejprve hrávala národní házenou a potom přešla na mezinárodní. Do Olomouce jsem přestoupila v dorostenerkém věku a nejvyšší Česko- Slovenskou ligu v házené zde hraji dodnes. Studuji na fakultě Pedagogické "učitelství společenský věd" a na faluktě Těleské kultury a sportu "učitelství tělesné výchovy". Čas, kdy zrovna nejsem ve škole, nebo na tréninku vyplňuje trénování starších minižaček v házené.

Fakulta tělesné kultury

Ahoj, jmenuji se Václav Kovář, pocházím z malé vesnice kousek od Zlína a mimo jiné, dělám Judo.” Tímhle otřepaným souvětím se představuji už nějáký ten pátek a věřte nebo ne, dosud jsem nic lepšího nevymyslel. Ono se taky není čemu divit, judo mě provází každý den mého života už od 2. Třídy na Zakladní škole a to, že su z vesnice, jednoduše ve spoustě věcech nezapřu. Díky tomuto sportu, jsem se taky ocitl zde v Olomouci. V období střední školy jsem měl možnost přejít do tréninkové skupiny vedené Mgr. Jiřím Štěpánem a dodnes lituji pouze jedné jediné věci a to sice , že jsem se tak nerozhodl dřív. Judu vděčím za neskutečně mnoho věcí, ať už jsou to výborní přátelé, neuvěřitelné porce zážitků, spousty životních možností, ale také příkoří a v neposlední řadě návštěvy a trénování v zemích, do kterých bych asi jenom tak nedostal ( např.: Japonsko). No a když prakticky celý váš dosavadní život strávíte ve sportovním prostředí, je docela logické, že o něm jednoduše toužíte vědět víc, zejména pro svůj osobní rozvoj. Atak jsem začal studovat zde na FTK, obor Tělesná výchova a sport. A společně s mým přestupem do Olomoucké judistické skupiny to řadím ke svým nejlepším rozhodnutím. I když často (hodně často) musím bojovat sám se sebou a se svým lajdáctvím a taky, když na vlastní kůži zjišťuji, že pouhá láska ke sportu, na splnění zápočtu prostě nestačí, no a taky když si kopyto, musíš to zkrátka nadrilovat (u mě to platí zejména u míčových sportů), i přesto bych neměnil. FTK mi totiž dává možnost studovat a rozvíjet se v tom co mám nejradši a to je sport a jeho odvětví.
A co víc, už třetí rok můžu své otřepané představovací souvětí, obohatit ještě jednou , tentokrát už neotřepanou větičkou na víc a ta zní: “jooo a taky studuji Ftkáčko v Olomouci".

Přírodovědecká fakulta

Jmenuji se Denisa Kulová a profesionálně hraji volejbal za olomoucký ženský tým.K volejbalu mě přivedli rodiče již na základní škole. Jelikož jsem tehdy byla oproti ostatním poměrně vysoká, tak jsem zkusila právě volejbal. Po základní škole si mě vyhlídnul trenér mládeže ve Šternberku a tak moje profesionální kariéra začala právě tam, odkud jsem se propracovala až do mistrovského týmu Olomouce. Jelikož se mi bohužel nevyhnuly zranění, tak za svůj největší úspěch považuji kromě účasti v lize mistryň a loňského vítězství v českém poháru to, že jsem se po několik operacích vždy dokázala vrátit a být platným členem týmu. Skloubit studium na vysoké škole a sportovní kariéru bylo pro mě ze začátku poměrně složité z hlediska cestování. Časově to je to pro mě docela náročné, ale všichni mi vychází maximálně vstříc.

Fakulta tělesné kultury

Silniční a dráhové cyklistice se věnuji téměř 20 let a přivedli mě k ní moji rodiče. Díky Fakultě tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci a její podpoře sportujících studentů jsou poslední roky mé kariéry společně se studiem ty nejlepší. Maximálně přizpůsobené studium spolu s letošní podporou VSC MŠMT mi vytváří skvělé podmínky proto, abych se mohl plnohodnotně věnovat jak sportu tak studiu.

Fakulta tělesné kultury

"Co to je?" To je společná otázka, která mě provádí jak sportem, tak studiem. Lyžařský orientační běh je sport, který je jedním z rodiny orientačních sportů a jak jeho název napovídá kombinuje běžecké lyžování a orientaci s mapou. Každopádně pro mnoho lidí je to těžko představitelná kombinace. Tento sport jsem začal dělat na sportovním gymnáziu ve Vrbně pod Pradědem, tam si mě po školním přespoláku vytáhla ředitelka (ještě jako fotbalistu) jestli se nechci začít běhání věnovat víc. Hned další den jsem šel na trénink a i díky skvělé tréninkové partě, kterou jsme měli, jsem se postupně vypracoval do dorostenecké, juniorské a nakonec i dospělé reprezentace. Další "Co to je?" mě potkává v rámci studia rekreologie. Je to nejčastější otázka, kterou dostanu, když někomu říkám, co studuji. Po těch letech, to už nevnímám jako problém, ale rád ostatním říkám "Co to je" a často v nich vzbudím zájem a obdiv pro obě věci. Nevím jestli to je náhoda nebo si to podvědomě vybírám sám, ale obě "Co to je?" mě neskutečně baví, posouvají a naplňují v životě, našel jsem si v nich kamarády na celý život. Jsem rád, že jsem si zvolil ne tak komerční nebo profláknutý sport i školu, kde jsou lidi upřímní a na nic si nehrají. Proto děkuji katedře, že mě posouvá a dál formuje do profesního života, ale zároveň mi umožňuje pokračovat ve sportu, který mě baví.

Fakulta tělesné kultury

Ahoj, jmenuji se Martin Nábělek a i když se na první pohled nezdá, jelikož jsem asi jen o 5 centimetrů vyšší než květináč na tvém parapetě, tak se věnuji basketbalu. K tomuto krásnému týmovému sportu jsem se dostal v první třídě na základní škole v mé rodné Kroměříži a to díky náboru do přípravky v místním klubu. Momentálně se mi daří úspěšně skloubit vrcholový sport se studiem na Univerzitě, čemuž vděčím hlavně sobě... dále i nesmírné pomoci samotné univerzity a pedagogů.

Fakulta tělesné kultury

Jmenuji se Jiří Odvářka. V současné době pokračuji v Magisterském studiu na Univerzitě Palackého v Olomouci na Fakultě tělesné kultury v oboru Ochrana obyvatelstva. Atletice se věnuji od dětství a specializací se mi stal sprint na 60m a 110m překážek, ke kterému mě přivedl úspěšný československý reprezentant Milan Čečman, který je mým letitým trenérem. Sport se školou se mi daří dobře skloubit především díky flexibilním podmínkám studia, které fakulta umožňuje. Na mé disciplíně mě baví především odstraňování dílčích nedostatků a neustálé pilování techniky běhu, které rozhodují o finálním výsledku a úspěchu.

Fakulta tělesné kultury

V 9 letech mě maminka přihlásila na házenou, o házené věděla, protože kdysi ji hrál můj taťka. Ten věděl, že to je tvrdý sport a nechtěl abych trpěl kvůli častým zraněním, tak nebyl moc rád, když se maminka pro tento krok rozhodla. Ze začátku jsem se motal všude po hřišti. Ale časem díky dobrým trenérům mi to začalo jít a teď jsem až tady. Školu a sport zvládám celkem dobře, tréninky máme jen odpoledne. A díky tomu, že si děláme vlastní rozvrh, mám dost času na učení a různé aktivity.

Pedagogická fakulta

V devíti letech jsem začala s házenou ve svém rodném městě Zubří. V patnácti jsem přestoupila do Olomouce. Mimo házenou jsem studentkou Pedagogické fakulty UP, oboru Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku. Studium spolu s házenou je občas náročné, ale vždy se to dá nějak zvládnout.

Fakulta tělesné kultury

Jmenuji se Tereza Reimerová a je mi 23 let. Na UP studuji obor Tělesná výchova a Biologie. Mým největším koníčkem je florbal, kterému se věnuji od svých dvanácti let. K tomuto sportu jsem se dostala díky mojí mamince, která učila dvě florbalistky a já chtěla zkusit jiný sport než basketbal, který jsem do té doby hrála. Začínala jsem v klubu FBS Olomouc, kde působím doteď. Už osmým rokem hraji za ženským tým v české extralize. Skloubit studium na UP s ostatními povinnostmi je někdy složité. Školní rozvrh si sestavuji podle tréninkových rozpisů, povinné sportovní kurzy musím vyladit tak, abych byla schopná dorazit na zápas. Občas je to časově náročné, ale když se chce, všechno jde.

Fakulta tělesné kultury

Jako malá holka jsem byla přesně to dítě, které procházelo obdobím vzdoru, revoltou a notorickým ničením všech věcí v okolí. A v tomhle bouřlivém období jsem vyzkoušela venku
za domem spoustu sportů. Fotbal - dvakrát jsem vybila sousedům okno. Pozemní hokej - moje střela a kamarádův vyražený zub. Basketbal - tak tam jsem zvládala se svou výškou maximálně podávat klukům míče. Nějak jsem se v těch sportovních vodách nemohla najít.
Ke sportu a všem pohybovým aktivitám mě dovedl můj děda. Díky němu jsem začala s tenisem, který mě sám učil. Tenis mi docela šel, doma měli radost, ale měla jsem svou hlavu a házela jsem dost raketou. Navíc jsem tak nějak tušila, že pro mě bude lepší kolektivní sport. Tenisové údery jsem zkusila zúročit ve florbale. Halu jsem měla kousek od domu, nepotřebovala jsem být vysoká a hrálo se s plastovým míčkem, kterým jsem nikomu nemohla vybít zuby. A florbalky mi vydržely déle než tenisové rakety. Ideální sport pro mě, který mě neskutečně pohltil.
Prošla jsem od nejmladší kategorie až po tu nejvyšší - extraligu žen, kterou dnes hraji už sedmou sezónu. Občas je časově náročné skloubit nejvyšší ligu se studiem na vysoké škole, ale FTK mi pomáhá vše zvládat a neodsunout ani jedno na druhou kolej. Nikdy jsem za tenhle sport nedostala ani korunu, zato mě to neuvěřitelně formovalo jako člověka, ať už na hřišti nebo mimo něj. 15 let s “florbalovým kroužkem”, jak někteří rádi říkají,
ale stále mě to baví.

Fakulta tělesné kultury

Jmenuji se Ondřej Svoboda. Jako malý jsem vyzkoušel velké množství sportů. Nakonec jsem si ale vybral judo. Začal jsem chodit na tréninky v Kaplici, daleko v Jižních Čechách. Když jsem se v deváté třídě rozhodoval, kam půjdu na školu, věděl jsem, že chci pokračovat v judu na vrcholové úrovni, a tak jsem se rozhodl jít trénovat do Olomouce. Skloubit školu s trénováním mi nedělá velký problém. Většina profesorů mi vždy vyjde vstříc. V současném době studuji druhý ročník vysoké školy v oboru Tělovýchova a sport.

Filozofická fakulta

Jmenuji se Tereza Svobodová a už několik let se aktivně věnuji triatlonu. Rodiče mě odmalička vedli ke sportu, začínala jsem s atletikou, ale běhání do kolečka po ovále mě časem omrzelo. Uměla jsem plavat i jezdit na kole, tak jsem zkusila triatlon. Přestože jsem v cíli prvního závodu tvrdila, že to moc bolí a že už nikdy nic podobného nepojedu, nakonec jsem u tohoto sportu zůstala a postupně se vypracovala až do reprezentace. Kromě triatlonu je mojí vášní studium jazyků, konkrétně teď na FF UPOL studuji korejštinu. Studium i trénink jsou časově poměrně náročné, ale díky programu VSC nemusím na brigádu, proto mohu svůj čas rozdělit mezi školu a sport tak, abych mohla oboje dělat naplno.

Fakulta tělesné kultury

Jmenuji se Anna Špatenková, studuji na FTK obor fyzioterapie a zároveň se věnuji sportovnímu šermu kordem. Když mi bylo 9 let, šla jsem se podívat na závody, abych fandila tátovi, který na nich šermoval. Ještě nestihlo skončit ani první kolo a já jsem věděla, že to musím zkusit taky. Tak dlouho jsem doma prosila, až mě táta jednou vzal s sebou na trénink. Od té doby jsem pod vedením pana trenéra Jiřího Douby shromáždila vcelku slušnou sbírku medailí, pohárů a diplomů z různých závodů. Vyhrála jsem titul Mistra ČR v jednotlivcích a nespočetně krát v družstvech. Účastnila jsem se světových pohárů, ME i MS. V loňském roce jsem se díky studiu na VŠ zapojila do Univerzitní šermířské ligy a stála na stupních vítězů, včetně toho nejvyššího. Když jsem tedy přemýšlela, jakou vysokou školu si vybrat, měla jsem jasno. Každý aktivní sportovec má časem zdravotní problémy a já bych chtěla umět sobě i ostatním pomoc. Už po prvním roce studia mohu říct, ze FTK byla tou správnou volbou, protože se mi tu daří zvládnout jak studium, tak tréninky a závody.

Lékařská fakulta

Jsem házenkářka. Moje první házenkářské krůčky jsou spojeny s rodným Brnem, odkud jsem se v patnácti letech vydala do mládežnického centra v Olomouci. Čas, který strávím na hřišti s míčem v ruce, doplňuje studium Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UPOLu. I přes to, že je někdy náročné obě strany skloubit dohromady, ta jízda stojí za to.

Fakulta tělesné kultury

Studijní program: Tělesná výchova a sport

Jmenuji se Renata Zachová. Je mi 20let a dělám judo. K judu mě přivedl v první třídě kamarád. Díky univerzitě mohu snadněji skloubit judo se studiem a za to jsem opravdu vděčná. Mohu tak trénovat každý den naplno a plnit si své sny.

Fakulta tělesné kultury

Již od svých 5 let se velmi aktivně věnuji házené, se kterou jsem začala ve svém rodném Velkém Meziříčí. Během svých házenkářských let jsem hostovala do několika týmů. Začala jsem v 15 letech s hostováním v klubu TJ Spartak Třebíč, kde jsem hrála nejvyšší soutěž starších dorostenek, a přes další kluby jsem se dostala až do klubu DHK Zora Olomouc, kde již 3 rokem hraji nejvyšší ženskou házenkářskou soutěž. Kromě házené se také věnuji studiu na Fakultě tělesné kultury, dále mě zajímá výtvarné umění a kromě házené se bavím i hraním ostatních sportů. A od letošního září jsem začala působit na Základní škole v Zubří jako učitelka tělesné výchovy.